Konečně jsem pochopil princip řízení letounu tzv. jen pomocí otáčkoměru a dostal se k principu udržení konstantní rychlosti na trati. Teprve před pár dny jsem pořádně pronikl do tajemství práce s trimem v kombinaci s plynem. Ač se to může - vzhledem k době, kterou se již věnuji leteckým simulátorům - zdát hrozné. Tak jak se říká - Pozdě, ale přece :-). Pojďme se na celou problematiku podívat z pohledu letu v letounu Piper Cub.
Nebudu se zabírat detailním vysvětlováním působení jednotlivých sil na letadlo, ale soustředím se jen na kombinaci v souvislosti s výkonem motoru.
Většina začátečníků si myslí, že přidáním plynu letadlo prostě a jednoduše poletí rychleji. Přinejmenším v dlouhodobém pohledu na věc, to tak ale není. V několika prvních vteřinách samozřejmě letoun začne zrychlovat, ale záhy se začne generovat větší vztlak, letoun začne samovolně stoupat a současně se špička letoun začne zdvihat.
Protože jsme nastavili trim na specifický úhel náběhu, letadlo stoupá, mezitím co se snaží udržet stále stejný úhel náběhu vůči proudu vzduchu. Důsledkem toho je, že stoupáme za stejné rychlosti jakou jsme před malou chvílí letěli v případě rovného letu. Snižte výkon motoru a srovnáte se opět do rovného letu, případně začnete klesat - to vše za stále stejné konstantní rychlosti.
Změňte nastavení trimu a tím změníte rovnováhu, jakou byl doposud utrácen výkon vašeho motoru. Prakticky může 2100 rpm (otáčky motoru) být vytrimováno pro 70 mph v přímém letu, stoupání při 60 mph či klesání na 80 mph atd.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat